Tři na konečné – podpis

Poněkud skrytý drahokam Jaroslava Matějky lze považovat prózu Tři na konečné (1994). Na pozadí nemocničního prostředí zde zachytil životní bilanci dvou přátel, a to se všemi dramatickými střety a zvraty, které na ně během života čekaly a které zásadně ovlivnily jejich osudy v poválečných desetiletích. Tváří v tvář blížící se smrti se hlavní aktéři vracejí do minulosti a hledají poučení ze svých nezdarů, selhání i úspěchů a chtějí předat svou životní zkušenost a poznání všem, kdo nepřestávají usilovat o pokrok a naplnění ideálů, za něž bojovaly zástupy předchozích generací.